Spoluvlastnictví je možné zrušit dohodou všech společníků, v níž musí být obsaženo ujednání o způsobu vypořádání. Spoluvlastnictví lze zrušit i tak, že dojde k reálnému rozdělení věci, tedy např. z jednoho pozemku vzniknou dva samostatné pozemky.
Každý ze spoluvlastníků může až na zákonem stanovené výjimky kdykoli žádat jak o zrušení spoluvlastnictví, tak i o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit.
Spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků, přičemž dochází k celkovému ukončení spoluvlastnictví mezi dosavadními spoluvlastníky. Dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání nároků mezi spoluvlastníky, tj. uvedení toho, jaký bude další režim věci. Pokud by spoluvlastníci do dohody uvedli, že spoluvlastnictví ruší, ale neměli ujednáno, jak má být s věcí naloženo dále, nemůže jít o platnou dohodu o zrušení a vypořádání, protože způsob vypořádání není v takové dohodě obsažen. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.
Zrušené spoluvlastnictví lze vypořádat například nabytím vlastnického práva k celé věci některým ze spoluvlastníků za náhradu vyplacenou ostatním spoluvlastníkům, dále rozdělením věci, při kterém mohou spoluvlastníci vyžadovat kromě samotného rozdělení také určitou formu finanční kompenzace. Není ale ani vyloučena dohoda, že žádné finanční plnění poskytnuto nebude. Smluvní volnost se projevuje také v tom, že pokud je předmětem vypořádání více samostatných věcí, mohou se způsoby vypořádání různě kombinovat.
Notář Vám může sepsat smlouvu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, rovněž v této souvislosti může realizovat úschovu peněz.
Příklad:
Sourozenci mají na základě dědění ve spoluvlastnictví stavební pozemek a oba chtějí na dostatečně velkém pozemku provést stavbu rodinného domu. Notář poradí, jaké doklady jsou nutné pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, v tomto případě zejména geometrický plán, sepíše smlouvu a vyřídí vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.
