Protestace směnky je osvědčením skutečností, které jsou důležité pro realizaci práv ze směnky. Oprávnění k protestaci směnky má notář.
Existuje několik druhů protestů směnek, z nichž nejčastější je protest pro neplacení směnky. Pro uplatnění postihových práv (proti nepřímým dlužníkům ze směnky) je nutné prokázat, že směnka byla řádně předložena k placení a nebyla proplacena. K osvědčení této skutečnosti slouží institut protestu – sepsání veřejné listiny notářem, soudem nebo obecním úřadem.
Notář provede směnečný protest na žádost majitele směnky. Majitel směnky tak formálně prokáže neúspěch předložení směnky k přijetí nebo k placení. Protestace směnky není nutná (ale je možná) v případech, kdy je směnka označena údajem „bez protestu“.
Příklad:
Pan Novák má od pana Novotného podepsanou směnku, podle které se pan Novotný zavazuje uhradit 100 000 Kč dne 20.9.2016 na adrese svého bydliště. Vzhledem k tomu, že pan Novák u pana Novotného nepochodil, protože mu v domě nikdo neotevřel, požádal notáře o sepsání protestu pro neplacení směnky. Dne 21.9.2016 se notář dostavil se směnkou na místo placení – adresu bydliště pana Novotného, ale rovněž mu nebylo otevřeno, a tak i o tomto marném pokusu předložit směnku k proplacení sepíše protestní listinu. Následně může majitel směnky vykonat směnečný postih, tedy žádat zaplacení další osoby, které se směnečně zavázaly např. na rubopisu směnky, nebo podat návrh k příslušnému soudu na vydání směnečného platebního rozkazu.
Zdroj: Protestace směnek (nkcr.cz)
